Upřímně jsem byla k programu po přečtení skeptická (a stále jsem). Prakticky popírá to co jsem se dočetla od své zbožňované Jillian v knize "Ovládněte svůj metabolismus".
Jíst jen třikrát denně?
Bez vyjímky vynechat přílohy jako jsou rýže, těstoviny a pod?
Vynechat všechny mléčné výrobky včetně sýrů?
Pak tu byly ale věci které jsem brala jako výzvu.
Úplně ze svého jídelníčku vyřadit cukr a éčka. Ono se to zdá hrozně jednoduché, jenže cukr je v dnešní době všude a možná by jste to do některých jídel ani neřekli. Rajčatová omáčka... Měla jsem jich v ruce asi deset a ve všech byl cukr a éčka. Šunka, proč dávají do šunky sakra cukr ?!? Na obalu to najdete taky pod názvem fruktozový sirup. Kokosové mléko.. kolik jsem jich měla v ruce než jsem našla nějaké bez éček a zahušťovadel, to snad ani nejde spočítat. Nebo se podívejte na obal mletého masa, některé jsou v pohodě ale jiné obsahují maso třeba jen z 68% (!) a zbytek je co? éčka, nějaké škroby a podobné blivajzy. A pak se rozhlídnete po obchodě a místo dobrého jídla vidíte hromadu éček, hromadu cukru a podivné přísady které do nás potravinářské firmy cpou. A lidi to kupují. Proč by ne. Radši si koupí nejlevnější šunku která je v akci ale už je nezajímá, že to s masem nemá nic společného. Ale to už je na jiný článek. Neříkám, že já si nikdy nedám nic s žádným éčkem akle trochu se zajímat o to co ve skutečnosti jíte není na škodu.
V knížce "Jídlo na prvním místě" upozorňují na to, že začátek programu bude těžký než ovládnete svého "cukrového démona". Seberete tělu všechen cukr na který bylo zvyklo takže pár dní bude náročných.
Já začala svůj Whole30 v pondělí 4.ledna a tohle jsou mé pocity z prvního týdne:
Pondělí 4. ledna - Jsem na těchto 30 dní hrozně natěšená a těším se, že poznám nová jídla. Celý den zvládám v pohodě.
Úterý 5. ledna - Bolí mě hlava, docela dost. Jsem unavená.
Středa 6. ledna - Bolí mě hlava, už hodně moc. Jsem unavená, na nic se nezmůžu. Celý den ležím a nebo se starám o Maxima. Všechno ostatní je zbytečnost. Jsem jak paralyzována. Takhle nějak si představuji absťák. Petr mi říká ať se na to vykašlu. Prý má strach že si ublížím.
Čtvrtek 7. ledna - Sebrala jsem poslední zbytky sil a ráno si zacvičila, překvapivě mi to pomohlo a bylo mi lépe než předchozí den. Začínám mít ale takové otázky proč to vlastně dělám. Kdyť já předtím nejedla špatně, neměla jsem špatné stravovací návyky. Proč se teda na to nevykašlu a nedám si kus sýra a nebo špagety? Pořídila jsem si knihu Whole30.
Pátek 8. ledna - Dnešek byl překvapivě snadný. Asi jsem neměla moc čas nad tím přemýšlet. Jeli jsme na noc k Petrově mamce. Sice jsme jí předem říkali ať nic nekupuje k jídlu ale stejně koupila nějaké sýry co si u ní normálně dávám. Jediná krize byla tedy večer, odolat těm sýrům. Ráno jsem cvičila ruce a zdály se mi nějaké slabé.
Sobota 9. ledna - Vysvětlete Petrově babičce, že si nedám její husu s knedlíkem a se zelím.. A hlavně sedět na návštěvě a nic si nedat, ani blbý džus. Odpoledne mi Petrova mamka nutí pomelo, říkám jí že mezi jídly jíst nesmím a tak mi nutí nějakou proteinovou tyčinku že prý je hrozně zdravá :-D Tak jsem si to od ní vzala abych si to alespoň přečetla a složení?? Cukr, čokoládová poleva, glukozový sirup, a spousta éček.. Večer jsme šli s Petrem na badminton.
Neděle 10. ledna - Krize. Hrozná krize. Sedím, hledím před sebe a přemýšlím o jídle. O těstovinách s tuňákem, o sušenkách, o sýrech. O švestkovém musli s mlíkem. Jsem z toho psychicky odrovnaná. Brečím Petrovi že to nezvládnu a že nechci po opětovném zavádění zjistit, že mi vadí třeba lepek. Kdyť pojedeme do Paříže, co by to byla Paříž bez bagety a pečiva. Mamka se sestrou mi říkají, že mám dělat to co mi dělá radost. Odpoledne jdeme do Tesca. Sýrům odolávám, kupuji si ale špaldové bagety. Doma je ale dávám do mrazáku a večeři si dávám podle Whole30. Přesto s myšlenkou, že tohle prostě nezvládnu.
Tohle bylo mých prvních sedm dní na Whole30. Po fyzické i psychické stránce docela náročné. Pokud to čte někdo kdo Whole30 nezná a nebo se do něj nepustil, asi těžko si může představit jak vás třeba ten cukr ovlivňuje natolik že, po jeho bezvýhradném vysazení, jste na tom tak špatně jako první týden já. A to jsem předtím nejedla nezdravě. Žádné sladké limonády, fastfoody anebo chipsy.
Dnes je 9tý den a stále dodržuji pravidla, pořád ale počítám s tím že 30 dní nezvládnu a že každý den navíc je fajn. Vážně obdivuji lidi co to vydrželi, a zvládli. Ale já jsem asi ten typ co radši bude dělat věci co mu dělají radost než se do něčeho nutit.
Žádné komentáře:
Okomentovat